KANDIDÁT NA STAROSTU PRAHY 5 PETR LACHNIT: Senioři na 1. místě

Místostarosta MČ Praha 5 Petr Lachnit prostě má rád lidi. Nezajímá se jen o jejich každodenní starosti a potřeby, ale jako právník také citlivě vnímá význam slova spravedlnost. „Politiku jsem se vždy snažil dělat s pokorou, vlídně a vstřícně,“ říká kandidát na starostu Prahy 5, který už 44 let žije v Motole.

Každý politik by měl mít nějakou tu vizi. Které jsou ty vaše?

Zjednodušeně to jsou čtyři „S“. A to solidarita, samospráva, spravedlnost a spolupráce. Pokud jde o samosprávu, lidé mají právo rozhodovat nebo spolurozhodovat o otázkách, které se jich bezprostředně týkají. Jejich účast na rozhodování se nesmí omezovat jen na účast ve volbách. Neobstojí tvrzení, že nemohou dostatečně kvalifikovaně posoudit závažné problémy. Co opravňuje politiky k domněnce, že mohou lépe posoudit, co je pro člověka dobré, než on sám? Možná, že samosprávní občané nerozhodnou nejlépe. Ale jedním ze základních lidských práv je i právo mýlit se. Koneckonců i politici se mohou mýlit.

Kde vidíte nejpalčivější problémy v pátém obvodu, které by radnice měla řešit?

Nebudu originální, v podstatě všechny velké městské části trápí především doprava a bezpečnost. Nicméně musím upozornit i na další velké téma, a tím je stárnutí populace a s ním související nedostatek kapacit v sociálních a zdravotních službách. I proto jedno z mých hlavních předvolebních hesel zní: Senioři na prvním místě.

Proč jste se rozhodl jít do politiky?

Jsem právník. Často jsem se tak ve své praxi, přednáškách i diskusích setkával s pocity křivdy, nespravedlnosti nebo marnosti. Tehdy jsem pochopil, že nestačí mírnit nebo napravovat nepříznivé dopady ekonomiky, práva nebo politiky na každého člověka, ale je třeba odstraňovat jejich příčiny. To se vztahuje především na sociální oblast, které věnuji největší část své pracovní aktivity. Svou politickou angažovanost vidím především v otázkách, které se občanů každodenně dotýkají. Politika má být vlídná k lidem, nesmí je strašit. To je mé motto, a vlastně i životní názor.

A jaký je pak váš životní sen?

Sním o vlídnějším světě. Věřím, že lidé i úřady mohou být vlídnější. Je nejvyšší čas přestat lidi strašit. Ti potřebují naději, že tady jsou politici, kteří jsou připraveni postavit se čelem ke všem výzvám, které přináší Evropa, svět i vnitropolitická situace. Je zbytečné stále dokola mluvit o tom, že bude zle. Jsme tu proto, abychom tomu zabránili. Abychom nabídli lidem naději i jistotu. A používali u toho zdravý rozum, který se poslední dobou ze společnosti vytrácí.

Čím je pro vás přitažlivé věnovat se místo právní kariéry komunální politice?

Právnické vzdělání je pro komunální politiku při dnešní nepřehlednosti zákonů, předpisů, pokynů a vůbec norem všeho druhu velmi vhodná příprava. Stručně řečeno, věnuji se právu i nadále, byť je to dnes především správní právo.

Ale jako advokát byste měl jistě vyšší příjmy…

Pro peníze jsem si tuto profesi rozhodně nevybral. Dává vám ale širší prostor pro seberealizaci. Jako advokát můžete úspěšně řešit jednotlivé kauzy, ale těžko ovlivníte podmínky jejich vzniku. Jako komunální politik naopak takovou možnost máte.

Byl byste tedy zklamán, kdybyste v komunálních volbách neuspěl?

Upřímně řečeno, zklamání by se nepochybně dostavilo. Každý, kdo se rozhodne jít do volebního klání, do něj vstupuje s určitou vírou. V to, že jeho práce, zkušenosti a názory mohou být prospěšné. Když se tato snaha nesetká s odezvou, je přirozené, že to člověka zasáhne. Nejde však o osobní kariéru. Jako právník se dokážu uživit a profesně obstát. To, co by mě mrzelo, je spíše pocit, že společnost moje názory nepotřebuje, že o ně není zájem. Zároveň ale vím, že demokracie je o respektu k přáním lidí. Pokud by se rozhodli jinak, musel bych to přijmout s pokorou. Politika je služba, ne nárok. A služba se někdy podaří, jindy ne. Důležité je zachovat úctu k občanům a k jejich volbě.